Kostel sv.Kateřiny






TITULNÍ STRANA
HISTORIE
Johanité v Čechách
Řád Maltézských rytířů
Doba předbělohorská
Doba pobělohorská
Schwarzenbergové
Zbonín - zajímavosti
LIDOVÁ ARCHITEKTURA
VARVAŽOV DNES
      

HISTORIE

Zbonín - zajímavosti



Zbonín spolu s osadami Štědronín-Plazy a Ochoz byl spojen s obcí Varvažov a sdílel tak její osudy do roku 1888. V roce 1889 se stal samostatnou obcí, kterou byl až do roku 1975, kdy se stal součástí MNV Smetanova Lhota.Od konce roku 1990 patří opět k Varvažovu. Obě obce měly v minulosti společnou školu a kostel ve Varvažově, a v roce 1928 společně vybudovaly také nový hřbitov ve Varvažově.

Většina zemědělské půdy ve Zboníně patřila několika velkým sedlákům a ostatní obyvatelé pracovali na jejich statcích, případně jako lesní dělníci, drobní řemeslníci a plavci (voraři). Plavci nacházeli uplatnění zejména na vazišti vorů pod Ochozem. V padesátých letech minulého století byla většina statků zkonfiskována a byl založen státní statek. Po roce 1991 byly zabavené statky v restituci vráceny.

Ve Zboníně se narodil 30. 6. 1872 Josef Bílý, pozdější armádní generál, do roku 1935 zemský velitel armády ČSR v Čechách. Po okupaci v březnu 1939 byl v čele odbojové organizace Obrana národa. Na podzim roku 1940 byl zatčen a za stanného práva 1. října 1941 popraven.


V roce 1926 byl Zbonín s osadou Ochoz elektrifikován z nově postavené elektrárny v Letoštici na Vltavě. Pozoruhodné je, že u zrodu letoštické elektrárny nestála žádná státní instituce, nýbrž drobní rolníci, kteří v roce 1920 utvořili družstvo a na místě opuštěného starého Karáskova mlýna začali stavět elektrárnu. Po dvou letech však došlo mezi netrpělivými podílníky k neshodám a družstvo se rozpadlo. Dílo pak s podporou státu dokončila a uvedla do provozu Jihočeská elektrárenská společnost v Českých Budějovicích, a to ve větším rozsahu, než bylo původně projektováno. Při stavbě zde nalezlo zaměstnání mnoho obyvatel z okolních vesnic. Elektrárna byla uvedena do provozu v říjnu 1923 a od té doby zásobovala elektřinou okresy Milevsko, Písek a Příbram. Osada Štědronín-Plazy s několika samotami byla elektrifikována až v roce 1960.
 

Karáskův mlýn
Bývalý Karáskův mlýn
Letoštická elektrárna
Letoštická elektrárna


V lesích u Štědronína se od počátku války ukrývali v podzemních krytech tři členové odboje, kterým pomáhali místní lidé. Gestapo přepadlo 12. srpna 1944 hájovnu Petříkov u Štědronína, kde u rodiny hajného Bártíka partyzány zastihlo. Jeden z nich, Petr Lanc, byl zastřelen na místě, další byl zajat a třetímu se podařilo uniknout. Hajný Bártík s manželkou a devatenáctiletým synem byli popraveni ve věznici na Pankráci.

Na sklonku války, 29. 4. 1945 byl nucen u Štědronína nouzově přistát klouzavým letem bez podvozku jeden z amerických stíhacích letounů, které útočily na pozice oddílů SS u Zvíkovského Podhradí. Pilotem byl americký Čech, který s pomocí místních obyvatel odešel druhý den v noci v převlečení podél Vltavy směrem na Prahu. Stal se nezvěstným a po válce zde po něm marně pátrala americká armáda i jeho rodina.

Již po skončení války, dne 14. května 1945, se v objevila v lese u Štědronína skupina 9 německých vojáků. Čtyři místní občané se je pokusili odzbrojit, ale všichni zde padli. Na tomto místě byl 25. 5. 1947 slavnostně odhalen pomník padlým a popraveným za účasti příslušníků odboje, mezi nimiž byl i poručík čsl. armády Karel Schwarzenberg, který byl od roku 1945 prvním předsedou Revolučního národního výboru v Čimelicích.

 

webmaster:  Ing. Alena Chaloupková,   umístěno na portálu Města a obce online