Znak Řádu Maltézských rytířů






TITULNÍ STRANA
HISTORIE
Johanité v Čechách
Řád Maltézských rytířů
Doba předbělohorská
Doba pobělohorská
Schwarzenbergové
Zbonín - zajímavosti
LIDOVÁ ARCHITEKTURA
VARVAŽOV DNES
      

HISTORIE

Řád Maltézských rytířů



Maltézský řád, plným názvem Suverénní vojenský a špitální řád sv. Jana Jeruzalémského z Rhodu a z Malty, vznikl stejně, jako později ostatní rytířské řády z hluboké náboženské dynamiky středověku, vedoucí ke křižáckému hnutí. Založen byl benediktinským mnichem bl. Gerardem Tonque před první křížovou výpravou v roce 1099 v Jeruzalémě jako první řeholní komunita, která v sobě spojovala prvek špitálnický (služba trpícím), tak posléze prvek rytířský (ochrana víry). Již na počátku 12. století vzniklo ve Svaté zemi sedm podobných menších špitálů. Řádová pravidla z roku 1281 velmi přesně popisují způsob péče o nemocné. Z medicínského hlediska je patrný vliv arabské medicíny, která tehdy v mnohém předčila evropskou. Velký řádový špitál v Jeruzalémě měl v té době 2000 lůžek pro muže a ženy, o něž se starali 4 lékaři spolu se řádovými rytíři a sloužícími bratry. Provoz špitálu byl na svou dobu velmi pokrokový. Každý nemocný měl nárok na vlastní lůžko. V Evropě bylo tehdy běžné, že lůžko sdíleli 2 až 3 pacienti.

Po ztrátě svaté země v roce 1291 se řád usadil na více jak 200 let na ostrově Rhodos, kde vybudoval rozsáhlý špitál spolu s lékárnou. Roku 1522 byli rytíři ze Rhodu vypuzeni sultánem Solimanem.

V letech 1530 - 1798 vládl řád Maltě. Zde vybudovaný špitál byl v době svého největšího rozkvětu rozdělen do 16 oddělení. Samostatně byli ošetřováni pacienti chirurgicky a interně nemocní. psychiatricky nemocní, izolováni byli pacienti s horečnatým a průjmovým onemocněním. Velký důraz byl kladen na kvalitní stravu pro nemocné, která byla podávána na stříbrném nádobí ne jako projev luxusu, ale pro zachování hygieny.

V roce 1676 byla na Maltě založena škola anatomie, lékařství a chirurgie. Velmistr Nicolas Coton povolil pitvat zemřelé. V roce 1769 byla rozšířena medicínská škola a byla založena univerzita s fakultou teologickou, právnickou a lékařskou.

Od roku 1834 se centrum Maltézského řádu nachází v Římě v paláci na Via Condotti. Po ztrátě teritoriální suverenity se stala charita stěžejní oblastí jeho působení. Postupně začaly v jednotlivých zemích vznikat nové řádově sbory a byl tak dán základ jedné z největších mezinárodních charitativních organizaci na světě.

Za mezinárodní účasti byla roku 1876 postavena nemocnice v Tanturu na cestě, vedoucí z Jeruzaléma do Betléma, s přispěním Českého velkopřevorství. Do druhé poloviny 19. století též spadá rozvoj sanitní služby za válečných konfliktů a vznik řádových sanitních vlaků, které se významně uplatnily v obou světových válkách minulého století.

V současné době je Maltézský řád jako jediný z církevních řádů uznáván jako suverénní s diplomatickým zastoupením ve více než 80 zemích. Jeho členové se místně sdružují do velkopřevorství, podpřevorství nebo národních asociací. Na dílech řádu, která zahrnují nemocnice, samostatné kliniky, denní stacionáře, hospic, centra první pomoci a uprchlické tábory, pracuje vedle profesionálních zaměstnanců kolem 80 tisíc dobrovolníků. K mezinárodní spolupráci zřídil řádorganizace ECOM pro pomoc při katastrofách, a CIOMAL pro boj s leprou.

 

webmaster:  Ing. Alena Chaloupková,   umístěno na portálu Města a obce online