Znak rodu Schwarzenbergů






TITULNÍ STRANA
HISTORIE
Johanité v Čechách
Řád Maltézských rytířů
Doba předbělohorská
Doba pobělohorská
Schwarzenbergové
Zbonín - zajímavosti
LIDOVÁ ARCHITEKTURA
VARVAŽOV DNES
      

HISTORIE

Schwarzenbergové



Z několika málo zachovaných dokumentů ze 17. století vyplývá, že kolem roku 1666 bylo varvažovské panství ve špatném hospodářském stavu a poddanské poměry velmi zlé. Nejtíživější byly povinnosti robotní a daňové. Ve druhé polovině 17. století začalo docházet k velké dosídlovací akci, kdy se na lesní půdě, na vyklučených pasekách, začali usazovat noví osídlenci. Tehdy začaly vznikat nové osady, např. Boudy a Horní Ostrovec, na varvažovsku pak po roce 1710 osady Most, Paseka, Horní a Dolní Plazy. V závěrečné fázi kopaninského kolonizačního rozmachu po roce 1760 začala vznikat další hospodářská osada Laziště. Lazišťský dvůr, postavený po roce 1725 za velkopřevora hraběte Dietrichsteina, byl roku 1816 přestavěn a dostal název Koloredov.

V průběhu 18. století došlo nejen na Varvažovsku, ale i v ostatních částech země k hlubokým změnám jak v držbě půdy, tak ve společensko-sociální skladbě venkovského lidu. Soustřeďování půdy v rukou tzv. starousedlých, vznik domkářských chalup na kopaničářské půdě, nárůst počtu obyvatel a nemožnost volného stěhování z panství na panství vedlo k přelidňování vesnic, vzniku vesnické chudiny, nepokojům a sociálnímu napětí.

Na samém sklonku feudálního období, těsně před zrušením poddanství, roboty a vlády vrchnostenských úřadů, prodal maltézský řád 16. srpna 1847 celé varvažovské panství po téměř osmi stech letech držení, rodu Schwarzenbergů. Všechno varvažovské úřednictvo bylo propuštěno nebo pensionováno, pozemky dvorů byly pronajaty drobným zemědělcům a bezzemkům, dvůr Koloredov byl pronajat nájemci jako celek. Motiv prodeje není zcela jasný, ale lze předpokládat jednak finanční potíže řádu, jednak velký zájem se strany Schwarzenbergů.

V roce 1850 vstoupila v platnost nová organizace státní správy. Byly zřízeny a vyhlášeny obvody tzv. spojených obcí politických, které sdružovaly vždy několik osad. Největší z nich byla spojená obec Varvažovská. Byla to vlastně bývalá panská rychta Varvažovská, k níž patřil Most, Paseka, Štědronín, Plazy, Žbonín, Ochoz, Nevězice, Smetanova Lhota, Vrábsko, Karlov, Horní a Dolní Ostrovec. Spojená obec byla spravována obecním zastupitelstvem, v jehož čele stál starosta. Prvním starostou byl zvolen majitel varvažovského mlýna a bývalý zámecký písař Josef Prchlík. Byl to pokrokový muž, vynikající nad ostatními členy zastupitelstva svým vzděláním a rozhledem. Instituce spojených obcí se však příliš neosvědčila. V zastupitelstvu docházelo mezi zástupci jednotlivých osad k častým sporům. Vážnou překážkou dobré spolupráce bylo, že jednotlivé osady měly velmi rozdílnou bonitu zemědělské půdy, velmi rozdílnou plochu katastru a velmi rozdílný obecní majetek. Na závadu byla i značná vzdálenost některých osad od obce, kde byl úřad starosty spojené obce.

Za války pruské r. 1866 byl Varvažov obsazen oddílem pruské zemské obrany pod velením plukovníka von Rolla (téhož, jenž propustil na cestě do Prahy zatčeného českého poslance F.L.Riegra).
V roce 1870 byl zrušen zámecký pivovar.

Varvažovské panství koupil kníže Karel II. Schwarzenberg z orlické větve rodu v roce 1847 za 670 000 zlatých. Rod Schwarzenbergů patřil mezi nejbohatší rody Rakouska. V Čechách vlastnil prakticky celé jižní Čechy a během staletí tento původně německý rod dokonale srostl s domácím prostředím. Jeho příslušníci prosluli jako výborní hospodáři a modernizátoři zemědělství, lesnictví a průmyslu, jako vojevůdci, ale uplatnili se i v diplomatických službách. Ve vlastnictví Schwarzenbergů zůstalo Varvažovsko až do konfiskace veškerého majetku rodu v roce 1948. Po roce 1989 byl orlický majetek vrácen v rámci restituce knížeti Karlu Schwarzenbergovi VII.

webmaster:  Ing. Alena Chaloupková,   umístěno na portálu Města a obce online