Znak Řádu Maltézských rytířů






TITULNÍ STRANA
HISTORIE
Johanité v Čechách
Řád Maltézských rytířů
Doba předbělohorská
Doba pobělohorská
Schwarzenbergové
LIDOVÁ ARCHITEKTURA
VARVAŽOV DNES
      

HISTORIE

Doba předbělohorská



O průběhu husitského revolučního hnutí na varvažovsku nemáme určité zprávy. Sousední orlické panství patřilo v té době Zmrzlíkům ze Svojšína, kteří se zcela a bezvýhradně postavili za husitský revoluční program. Přísně katolická johanitsko-maltézská vrchnost měla jistě možnost utlumovat radikální smýšlení mezi svými podanými. Situace ve vzájemném poměru sil reakční strany pansko-katolické a revoluční strany táborské byla v kraji velmi složitá. Posádkou krále Zikmunda obsazený Zvíkov, maltézské Strakonice, Blatná, arcibiskupské Rožmitálsko, Příbram a premonstrátské Milevsko se hlásily ke straně pansko-katolické, zatímco k revolučnímu programu táborskému se přidalo královské město Písek, městečko Mirovice a Mirotice, Březnice a zmrzlíkovské pantví orlické. Husitské houfy protáhly několikrát krajem a snad i Varvažovem, když tudy směřovaly ke žďákovským přívozům, nebo když tudy doprovázely Jana Žižku k dvojímu prokázanému pobytu u orlických Zmrzlíků.

Kromě sudoměřské bitvy v březnu 1420, v níž byli panští "železní rytíři", vedení strakonickým maltézským velmistrem Jindřichem z Hradce, poraženi Janem Žižkou, maltézský řád se v dalších bojích proti husitům nijak zvlášť neexponoval. Avšak v odvetu za účast johanitských rytířů v bitvě u Sudoměře přepadl pražský lid maltézský kostel Nanebevzetí Panny Marie a pobořil ho i s hospitálem. Od té doby se staly hlavním sídlem českého maltézského velkopřevorství Strakonice. Pražská rezidence byla obnovena až v roce 1735.

Z husitského programu byl nakonec splněn pouze třetí artikul, tj. církev byla zbavena světského panování. Všechen majetek milevských premonstrátů, velký majetek břevnovského a svatojiřského kláštera byl po husitských válkách zabaven státem, resp. královskou komorou, jakožto finančním úřadem království. Posvětštění majetku zůstal ušetřen jedině maltézský řád, který si své panství strakonické a varvažovské v kraji udržel i nadále. O některé statky v jiných částech Čech však řád přece jen přišel (Manětín, Světlá, Český Dub, Mladá Boleslav, Horoměřice).

K významnému rozšíření varvažovského panství došlo v roce 1599, kdy velmistr řádu Matouš Děpolt z Lobkovic sjednal se souhlasem českého krále a císaře Rudolfa II. směnu maltézské vsi Zdětín na Boleslavsku za skupinu vesnic na Prácheňsku - Radobytce, Bořice, Jarotice, Malčice, Podolí, Vatkovice a 3 poddané ve vsi Dědovice. Pozoruhodnou povinností nových poddaných bylo každoročně svázat a splavit do Prahy 160 vorů dřeva z píseckých lesů ke stavbám a k palivu pražského hradu. Konečnou podobu dostalo varvažovské panství roku 1602, když k němu byla přikoupena část vsi Krsice.

Za 17 let vlády velkopřevora Matouše Děpolta z Lobkovic v letech 1593 - 1610 bylo panství maltézského řádu rozšířeno, zlepšeno a povzneseno. Byl opraven a přestavěn panský dvůr ve Varvažově, vznikaly nové stavby, opraveny byly budovy, mlýny a rybníky. Byl proveden generální soupis veškerého majetku. Tento dokument osvětluje blíže rozsah panství a hospodářské, poddanské a sociální poměry. Pozoruhodné je, že největší výnos mělo varvažovské panství v roce 1610 z vaření piva. Nejméně vynášely lesy.

Celkové postavení poddaných na varvažovském panství nebylo v této době nijak zvlášť tíživé. Ani náboženská situace nebyla složitá. Nezachovala se žádná zmínka o tom, že by maltézská vrchnost vynucovala na svých poddaných katolickou víru. Rekatolizace probíhala mírně a rozumně i v době pobělohorské.

Vor na Vltavě
Vor na Vltavě

webmaster:  Ing. Alena Chaloupková,   umístěno na portálu Města a obce online