Znak Řádu Maltézských rytířů






TITULNÍ STRANA
HISTORIE
Johanité v Čechách
Řád Maltézských rytířů
Doba předbělohorská
Doba pobělohorská
Schwarzenbergové
Zbonín - zajímavosti
LIDOVÁ ARCHITEKTURA
VARVAŽOV DNES
      

HISTORIE

Příchod Johanitů do Čech



Blízkost starých slovanských hradišť Hradeně na vltavském břehu proti bývalému Podskalí u Vystrkova a velkého útočištného a později i správního hradiště Bozeň u Březnice, svědčí o raném slovanském osídlení kraje již v 8. a 9. století. Tehdy tu vznikaly téměř současně osady Kozárovice, Kožlí, Šerkov, Staré Sedlo, Probulov, Nevězice, Žbonín a Varvažov. Od jedenáctého století už existovala jistá správní organizace českého Přemyslovského státu, zvaná hradská, primitivně řízená z knížecích hradů. Celý kraj dnešního Rožmitálska, severního Blatenska, jižního Příbramska a severního Písecka byl spravován ze zmíněné Bozně. Je velmi pravděpodobné, že již v této době patřila celá řada vsí v kraji k pražskému biskupství a některým klášterům, především klášteru sv. Jiří v Praze.

Roku 1147 se český kníže Vladislav II. (od roku 1158 český král) zúčastnil křížové výpravy, která stejně jako výpravy předcházející a i po ní následující měla osvobodit Boží hrob a jiná posvátná křesťanská místa z moci moslimských Turků. I tato výprava však byla neúspěšná. Za svého pobytu na východě seznámil se kníže Vladislav s činností rytířsko-mnišského řádu sv. Jana Jerusalemského, jehož členové měli v Palestině ochraňovat posvátná křesťanská místa, pečovat o přicházející poutníky a poskytovat jim potřebnou lékařskou péči..

V roce 1156 uvedl kníže Vladislav několik těchto řádových bratří do Čech a roku 1159, to už jako král, jim zvláštní listinou daroval místo k založení kostela a hospitálu v Praze, 2 vesnice u Prahy a potvrdil dřívější darování několik statků, mezi nimiž jsou jmenovány Kozárovice v župě Bozeňské. Je pravděpodobné, že mezi nimi byl i Varvažov. Tak se stal varvažovský statek, k němuž od prvopočátku patřily vsi Varvažov, Nevězice, část Kozárovic a Žbonín, majetkem řádu rytířů sv. Jana Jerusalemského (Johanitů). Varvažovský statek, který byl později rozšířen ještě o Smetanovu Lhotu a část Krsic, zůstal v držení řádu až do roku 1847, kdy byl prodán Schwarzenbergům a jimi připojen k čimelickému panství.

Po vypuzení z Palestiny držel se řád ještě krátce v Sýrii, na Kypru a řeckém ostrově Rhodu a nakonec (od začátku 16. století) na ostrově Maltě, po němž byl pojmenován řádem maltézským. V čele řádu stál od 14. století velmistr (Grand Prior), jemuž byli podřízeni komtuři, kteří spravovali vždy skupinu řádových klášterů a panství.

Velkým příznivcem řádu byl od jeho uvedení do Čech mocný panský rod Bavorů ze Strakonic, od nichž řád postupně získal jejich velké panství strakonické a od roku 1402 i celé městečko Strakonice.

Centrem varvažovského velkopřevorství Řádu svatého Jana Jerusalémského, později Řádu maltézských rytířů, se stalo varvažovské panství a bylo jím téměř 800 let.

webmaster:  Ing. Alena Chaloupková,   umístěno na portálu Města a obce online